Královská rada

Rod Formwesta

Vlastní sídelní hrad a panství Aldland. V erbu má svisle postavený meč jílcem vzhůru, svisle půlený, vpravo zlatý na černém poli, vlevo černý na zlatém poli. V pravé polovině je zlatý prsten člena královské rady a v levé černá runa V z angerthasu.

Arantar z Aldlandu, člen Královské rady Tardoru, velmistr bojovníků

narozen roku 959, syn Eredaina a Celebien; v 1012 si bere paní Gilrien z Tarmy
po nešťastné smrti Eredaina a Celebien v roce 1043 přebírá prsten člena Královské rady a ujímá se funkce
v roce 1057 narozen Formwest; v 1059 narozen Faroth, bratr Formwesta
v roce 1089 Arantar zákeřně zavražděn
v roce 1090 umírá žalem nad smrtí chotě paní Gilrien

Pan Formwest z Aldlandu

pán Tarlalmiru, Nuvinvaru, Jižního Súlimonu a Východního Fornhimdoru, strážce královské koruny, vrchní zbrojíř, vrchní velitel královských vojsk, vrchní královský klenotník, správce sídelního královského města Tiris, velmistr bojovníků, člen královské rady. (#*********3) †C (40)

narozen v roce 1057 jako prvorozený Arantara a Gilrien
po neštastné smrti Arantara v roce 1089 přebírá prsten člena Královské rady a hodlá se ujmout funkce; proti tomu je ale člen Královské rady pán Herion z Hariantu; ten pak později na přímluvu ostatních členů rady a krále Thorondára souhlasí a Formwest se ujímá funkce
v roce 1091 Formwest zabrání při spiknutí proti králi Thorondárovi v souboji s vrahem, kapitánem Dargonem, vraždě krále; Dargon se v zápalu boje přiznává i k vraždě Arantara; umírá Formwestův bratr Faroth, jenž brání Thorondára vlastním tělem; všichni spiklenci jsou popraveni
Formwestovi je za statečnost v boji povýšen dosavadní erb na svisle půlený
po smrti Thorondára v roce 1093 a nastanuvšímu bezvládí a občanské válce v roce 1096 je po dobytí Thoronhangu nucen Formwest s ostatními členy Královské rady se na dlouhou dobu skrýt
jako poslední žijící člen Královské rady krále Thorondára v roce 1167 po dlouholetém pátrání po královských insigniích s ostatními členy Královské rady svolává potomky slavných rodů, aby pomohli obnovit království
Formwest znovu prokazuje věrnost království, když pod jeho vedením vítězí rytíři v bitvě na Thoronhangu dne 26. cervethu
1. urui pak král Tardoru, pan Pif z Ceberu, přijímá z jeho rukou Estelirův královský meč a ujímá se vlády v zemi
Za své činy při Dór Dínenském tažení mu král daroval panství Nuvinvar a stanovil ho vrchním zbrojířem
V cervethu roku 1171 ho Král pověřil vrchním velením královských vojsk
V roce 1172 se zúčastnil bitvy o hrad pana Wessiho
Za tažení proti Aeliner v roce 1173 získal titul správce královského sídelního města Tiris
V roce 1174 vedl výpravu tardorských za živou vodou a do bitvy proti pavoukům
Za významné přispění k odhalení tajemství rytířského řádu Manturi, sestrojení vah a uspíšení dodávky zbraní pro rytíře získal v roce 1175 jako klenot erbu zlatý meč.
C roce 1176 vedl tardorská vojska při dobývání hradu Ringost z moci lapků. O rok později se zúčastnil tažení proti čaroději Lifterovi.
V roce 1179 se zúčastnil jarního setkání rytířů a letního tažení, které přerostlo ve válku proti nebezpečnému Renarovi. Při dobývání jeho hradu byl zasažen kouzlem ochrnutí a při získávání jedné z Atoli se ocitl sám proti pěti lapkům a utrpěl těžké zranění. Za to získal od krále panství Jižní Súlimon. Tažení v roce 1180 se nezúčastnil.
V roce 1181 se zasloužil o obnovení síly v meči a od krále získal panství Východní Fornhimdor s právem vybudovat zde rybníky pro své oblíbené vodní radovánky.
V roce 1192 významně přispěl k vítězství tardorských vojsk nad Kimlinem z Harsoru a jeho lapky. Král ho jmenoval vrchním královským klenotníkem a uložil mu zajistit, aby z královské koruny již žádné drahokamy neopadávaly.
V roce 1195 se významně podílel na tažení, které zastavilo řádění arthedainského vyhnance Ilvahera Hecilora a zajistilo, že nebezpečné vejce dračice Gorlungë nalezené trpaslíky v Modrých horách bylo zničeno, král mu za to udělil velkou poctu.

Rod Dúthorona

Vlastní sídelní hrad a panství Targon. V erbu mají dvě šikmá břevna, horní stříbrné, dolní zlaté na zeleném podkladě, v pravém horním rohu je zlatý prsten člena královské rady, v levém dolním stříbrná runa S z angerthasu.

Mardil z Targonu, člen královské rady, strážce královské pečeti, velmistr hraničářů

Dúthoronův otec
narozen 978
od roku 1047 královský rádce krále Thorondára
1052 se vyznamenal v bitvě u Větrova (vylepšuje se rodový erb)
1095 vážně raněn při obraně Tirdilu, přesto se mu podařilo uprchnout
1096 prchá z Thoronhangu na své sídlo (Targon)
účastní se pátrání po královských insigniích
zemřel 1112 (dožil se 134 let)

Belelir z Targonu, mistr hraničář

Dúthoronův mladší bratr
narozen 1085 (je mu 82)
již 3 roky dlí někde v cizině – nejsou o něm zprávy

Dúthoron z Targonu

pán Milgondu, Nimfredu a Severního i Jižního Fornhimdoru, strážce svitků a map, vrchní správce královských dolů, správce jižní části Dór Dínen, vrchní královský sommelier, velmistr hraničářů, člen královské rady. (#***********3) ††C (46)

narozen 1080
po smrti otce od r. 1112 nosí titul a prsten královského rádce
pokračuje v jeho práci s ostatními členy královské rady
panství Milgond dostal za služby koruně v době temna a panství Nimfred za udatné činy vykonané při vojenském tažení do Dór Dínen
v cervethu roku 1171 ho Král pověřil vrchním správcem královských dolů
v roce 1172 se zúčastnil bitvy o hrad pana Wessiho
za svou účast v tažení proti Aeliner v roce 1173 získal titul správce jižní části Dór Dínen
v roce 1174 byl s ostatními rytíři v Dór Dínen pro živou vodu a bojoval s pavouky ve skalách severně od města Avarth
v roce 1175 se zúčastnil hledání rytířů ztracených v Dór Dínen. Za těžké zranění, které utrpěl otrávenou dýkou při zajišťování ústupu tardorských vojsk před nenadálým útokem divokých lidí, a za hledání surovin pro léčivý lektvar dostal jako klenot do erbu zelenou dýku
V roce 1176 se zúčastnil převzetí zásilky pro arthedainského krále Celepharna a o rok později tažení proti čaroději Lifterovi. V roce 1179 se zúčastnil jarního setkání rytířů a letního tažení, které přerostlo ve válku proti nebezpečnému Renarovi. Odvážně slanil pro stříbrnou destičku v rozvalinách pevnosti Brethildon a pro Atoli na orlí stěně, za to získal od krále panství Severní Fornhimdor. V roce 1180 přispěl k nalezení půlnočního žezla.
V roce 1181 se zasloužil o obnovení síly v meči a od krále získal panství Jižní Fornhimdor. V roce 1182 se zúčastnil výpravy do vzdálených končin Minhiriathu a byl těžce zraněn při boji s vodním ještěrem, až magické oživení pana Oriase jej navrátilo zpět do života.
V roce 1192 významně přispěl k vítězství tardorských vojsk nad Kimlinem z Harsoru a jeho lapky. Král ho také pověřil organizací třetího pokračování Cesty koruny a meče. Za dokonalou organizaci soutěže získal titul vrchní královský sommelier a ochutnavač destilovaných nápojů.
V roce 1195 se významně podílel na tažení, které zastavilo řádění arthedainského vyhnance Ilvahera Hecilora a zajistilo, že nebezpečné vejce dračice Gorlungë nalezené trpaslíky v Modrých horách bylo zničeno, král mu za to udělil velkou poctu.

Rod Nildorwen

Vlastní sídelní hrad a panství Minas Alda. Erb má vodorovně půlený, v horní polovině je zlatý prsten člena královské rady na červeném podkladu, v dolní je černý drak (symbol zvědů) na zlatém podkladě.

Beregond z Minas Alda, člen královské rady, kapitán královských oddílů

otec Nildorwen
narozen v roce 948; od roku 1038 královský rádce krále THORONDÁRA (bylo mu 80); 1052 (ve 104 letech) se vyznamenává v bitvě u Větrova (již jako kapitán)
1073 se žení, bere si paní Haithwelin, po 13ti letech se jim narodí Nildorwen
1087 umírá paní Haithwelin
1092 si Beregond bere elfku Winëtwiel, po 3 letech se jim narodí dcera Elinëtwin
Beregond umírá při obraně hradu Thoronhang proti vzbouřencům v roce 1096
účastní se pátrání po královských insigniích

Winëtwiel z Lindonu (elfka)

odchází roku 1107 se svou dcerou Elinëtwin k příbuzným do Lindonu, kde žijí dosud

Nildorwen z Minas Alda,

paní Lithtaru, Polevska, Západního Hísilómë a Západního Taur-en-farothu, strážce královského meče, vrchní správce královské pokladny, správce královského města Tolbar, velmistr zvědů, členka královské rady. (#**********2) †C (42)

narozena 1086
od roku 1107 zůstává jedinou paní na Minas Alda a přebírá erb a prsten člena královské rady
za věrnost královské koruně v době temna dostala od Krále Pifa panství Lithtar
za vykonané služby pro Tardor při vojenském tažení do Dór Dínen jí bylo darováno panství Polevsko
v cervethu roku 1171 ji Král pověřil funkcí vrchní správce královské pokladny
v roce 1172 se zúčastnila bitvy o hrad pana Wessiho
za svou účast v tažení proti Aeliner v roce 1173 získala titul správce královského města Tolbar
tažení za živou vodou v roce 1174 se zúčastnila pouze na samotném závěru
v roce 1175 získala za přispění k odhalení tajemství rytířského řádu Manturi a za prozkoumání jeskyně u skalní brány jako klenot erbu zlatý šíp (znak zaniklého řádu)
V roce 1176 se zúčastnila převzetí zásilky pro arthedainského krále Celepharna a o rok později tažení proti čaroději Lifterovi.
V roce 1179 se zúčastnila jarního setkání rytířů a letního tažení, které přerostlo ve válku proti nebezpečnému Renarovi. Vedla skupinu, která nalezla přívěšek krále Thorondára. V roce 1180 utrpěla těžké zranění v boji s kostlivci při hledání ingrediencí pro zničení půlnočního žezla, za to jí král přidělil panství Západní Hísilómë.
V roce 1181 se zasloužila o obnovení síly v meči a od krále získala panství Západní Taur-en-faroth. V roce 1182 se zúčastnila výpravy do vzdálených končin Minhiriathu.
V roce 1192 významně přispěla k organizaci tažení proti Kimlinovi z Harsoru a jeho lapkům. Král jí proto poslal na rekonvalescenční pobyt do Arthedainských lázní na útraty královské pokladny.
Tažení v roce 1195 se nezúčastnila.

Rod Ilinwë

Vlastní sídelní hrad a panství Draug Minas. Erb má čtvrcený, v pravé horní části je zlatý prsten člena královské rady na modrém poli, levá horní čtvrtina je svisle rozdělená, vpravo červená, vlevo zlatá. Pravá dolní čtvrtina je rovněž svisle půlená, vpravo červená, vlevo zlatá, v levé dolní čtvrtině je zlatá runa Č z angerthasu na modrém poli.

Borondir z Draug Minas, člen Královské rady

narozen v roce 999, syn Aglariona a Eärwen
v roce 1030 po dlouhé nemoci umírá Aglarion a Borondir se stává jeho nástupcem v Královské radě, po smrti krále Nóminára je jeho nástupcem králem Thorondárem potvrzen ve svém úřadě
těžce raněn v bitvě u Větrova v roce 1052 v tažení tardorských a arthedainských proti vojskům Rhudauru
v roce 1082 se v 81 letech žení; jeho ženou se stává paní Aradhel z Minas Lóm
v roce 1092 narozena Ilinwë, dcera Borondira a Aradhel
umírá při obraně Thoronhangu v roce 1096

Ilinwë z Draug Minas,

paní Minas Lóm, Aldturu, strážce královské zástavy, členka královské rady. (#*********2) †C (39)

narozena 1092, dcera Borondira a Aradhel
při přepadení hradu Thoronhangu v roce 1096, při němž umírají její rodiče, pán Borondir a paní Aradhel, je zachráněna zbytkem Královské rady
je vychována panem Mardilem z Targonu
pan Mardil jí před svou smrtí v roce 1112 dává prsten člena Královské rady, jenž nosil pan Borondir (její otec), a ustanovuje ji členem Královské rady
mladá Ilinwë spolupracuje s ostatními členy rady na znovunastolení míru v Království
za tyto služby jí král po své korunovaci daruje panství Minas Lóm
při Dór Dínenském tažení v roce 1168 si vysluhuje svými činy panství Aldtur
v cervethu roku 1171 ji Král pověřil správcovstvím nad městem Aglar
v roce 1172 se zúčastnila bitvy o hrad pana Wessiho
za svou účast v tažení proti Aeliner v roce 1173 získala titul správce královského města Iaurthon
v roce 1174 se zúčastnila hledání živé vody
v roce 1175 byla těžce zraněna při dobývání hradu Faskalon a král jí za to udělil jako klenot erbu tři pera rodových barev
V roce 1176 se zúčastnila převzetí zásilky pro arthedainského krále Celepharna a o rok později tažení proti čaroději Lifterovi.
V roce 1179 se zúčastnila jarního setkání rytířů a letního tažení, které přerostlo ve válku proti nebezpečnému Renarovi, za své zásluhy obdržela panství Severní Súlimon.
V roce 1181 se zasloužila o obnovení síly v meči a od krále získala panství Východní Brenthillad.
Při tažení v roce 1192 se ze zdravotních důvodů účastnila pouze ceremonií a hostin.
Tažení v roce 1195 se rovněž nezúčastnila a král jí proto odebral panství Severní Súlimon a Východní Brenthillad v Dor Dínen a správcovství královských měst Aglar a Iaurthon.

Rod Mellona

Vlastní sídelní hrad a panství Ringost. V erbu má šikmo položenou stříbrnou hůl, v jejichž hlavici je angerthasem napsaná runa D (získanou za nalezení dvou run a za vedení celé skupiny při hledání severní části artefaktu), v pravém horním rohu je zlatá runa O (psaná též angerthasem), v levém dolním rohu je zlatý prsten člena Královské rady, vše na černém poli.

otec Eiring byl správce pana Hunthora z Aldbaru
při nepokojích po rozpadu království je v roce 1118 dobyto hlavní sídlo panství, přičemž oba rodiče umírají
Mellona zachraňuje pan Hunthor a ujímá se jeho výchovy
pan Hunthor umírá v roce 1141

Mellon z Ringostu,

pán Milbaru, Minas Hím, Aldbaru, Jižního Faskalonu a Západního Nin-in-eilph, strážce Minas Anwar, správce královského hřebčína, správce severní části Dór Dínen. velmistr magie, člen královské rady. (**********5) ††C (35)

narozen 10. girithronu 1118
v roce 1145 odchází s obchodními karavanami z Tardoru, v roce 1165 se vrací do Tardoru, kde se snaží najít své příbuzné
při tomto pátrání se seznamuje s Formwestem, který ho vyzývá k připojení k odvážlivcům snažícím se o obnovu království
při bojích za obnovu království byl těžce raněn na dlouhých schodech hradu Tarlalmir; při královském turnaji před volbou nového krále získal titul nejlepšího střelce královského turnaje
funkci člena královské rady mu přidělil král Pif z Ceberu po své korunovaci
při vojenském tažení do Dór Dínen si svými skutky vysloužil panství Minas Hím
cervethu roku 1171 ho Král pověřil funkcí Strážce pahorku Minas Anwar
v roce 1172 se zúčastnil bitvy o hrad pana Wessiho
za svou účast v tažení proti Aeliner v roce 1173 získal titul správce severní části Dór Dínen
za těžké zranění, které utrpěl na hradě Faskalon, když čelil přesile pouze svou holí, mu král v roce 1175 udělil jako klenot erbu černou hůl
V roce 1176 se zúčastnil převzetí zásilky pro arthedainského krále Celepharna a o rok později tažení proti čaroději Lifterovi.
V roce 1179 se zúčastnil jarního setkání rytířů a letního tažení, které přerostlo ve válku proti nebezpečnému Renarovi. Při dobývání Renarova hradu byl zasažen kouzlem ochrnutí. Při bitvě v táboře zabil mága Renara kouzlem smrti, za to mu bylo uděleno právo přidat si do erbu motto.
V roce 1180 na žádost pana Tobrascuse magickým obřadem zničil půlnoční žezlo. Za to obdržel od krále panství Jižní Faskalon.
V roce 1181 se zasloužil o obnovení síly v meči a od krále získal panství Západní Nin-in-eilph. V roce 1182 se zúčastnil výpravy do vzdálených končin Minhiriathu.
V roce 1192 významně přispěl k vítězství tardorských vojsk nad Kimlinem z Harsoru a jeho lapky. Král mu udělil titul správce královského hřebčína, neboť jeho koně patří v Tardoru k nejrychlejším.
V roce 1195 se významně podílel na tažení, které zastavilo řádění arthedainského vyhnance Ilvahera Hecilora a zajistilo, že nebezpečné vejce dračice Gorlungë nalezené trpaslíky v Modrých horách bylo zničeno, král mu za to udělil velkou poctu.

Paní Eleneiwen z Hariantu

(rodem z Tarmy), zastupující členka královské rady. (**) (6)

Titul a erb půleného orla vlevo bílého a vpravo černého na půleném poli opačných barev zdědila po předcích, kteří pocházeli z panství Tarma a z Tardoru odešli v době válek o trůn. Za návrat slavného erbu zpět do Tardoru a přispění k úspěchu při tažení proti Kimlinovi z Harsoru a jeho oddílům lapků jí bylo v roce 1192 králem uděleno jako nové domovské léno panství Hariant s hradem a vesnicí. Dále byla ustanovena zastupující členkou královské rady.

V roce 1195 se významně podílela na tažení, které zastavilo řádění arthedainského vyhnance Ilvahera Hecilora a zajistilo, že nebezpečné vejce dračice Gorlungë nalezené trpaslíky v Modrých horách bylo zničeno, král jí za to přidal do erbu klenot v podobě stříbrného luku se založeným šípem.