Rytíři « Tardor

Rytíři

Pan Galdor z Loksiru, pán Lithladu, Lómrosu, Eregondu a Severního Nín-In-Eilph, mistr bojovník, alastar hraničář, člen osobní královské stráže, zástupce vrchního velitele vojsk Tardoru a vrchní velitel knížecích vojsk Dór Dínen (****9+++) ††† AC

Titul a erb – červenou ruku držící meč umístěnou na stříbrném poli získal v roce 1169 za vítězství v královském turnaji jednoručním mečem a štítem, který byl pořádán na soustředění vojsk Dór Dínen. Během vojenského tažení na pomoc Cardolanu při obraně jeho jižní hranice se zasloužil o prolomení spodní brány hradu Fuinbar při jeho dobývání.

V roce 1171 významě přispěl k výrobě dračího šípu a král mu za to přidělil panství Lithlad s vesnicí. Také byl králem pochválen za hrdinný útok na kostlivce při dobývání podzemního města Imbardum a za vedení útoku na poslední obranu mága. V turnaji opět obsadil první místo v boji s mečem a štítem.
V roce 1172 prokázal hrdinství při dobývání hradu Hangond a byl jmenován členem osobní královské stráže. O rok později prolomil obranu věže hradu Rómen Dór a král mu za to přidělil panství Lómros. Za těžké zranění, které utrpěl před třetí palisádou hradu Gorlad, mu bylo přiznáno dědičné právo. Potřetí zvítězil v boji s jednoručním mečem a štítem při královském turnaji a získal tak kouzelnou dýku.
V roce 1175 mu král Pif za činy vykonané pro království udělil panství Eregond s podmínkou, že zajistí, aby po dobu 5 let nikdo nevstoupil na horu Eregond bez povolení krále Tardoru. Dále ho jmenoval vrchním velitelem knížecích vojsk Dór Dínen. V roce 1176 se zúčastnil převzetí zásilky pro arthedainského krále Celepharna a vyhnání lapků z hradu Ringost.
Za příkladné rytířské chování, činy a skutky vykonané pro království během vojenského tažení proti Lifterovi a za vedení útoku na hrad Remmirath v roce 1177 mu byl do erbu přidán výjimečný klenot v podobě zlatého lva s červenou zbrojí.
V roce 1179 mu za činy vykonané pro království královská rada jménem krále přidělila panství Severní Nín-In-Eilph a jmenovala ho zástupcem vrchního velitele královských vojsk. Byl mu také uložen úkol vybudovat mohylu v místě, kde padl poslední potomek Estelenova rodu. V témže roce se umístil na třetím místě velkého královského turnaje. V roce 1180 přispěl k nalezení ingrediencí pro zničení půlnočního žezla.
V roce 1181 získal pochvalu od krále za vedení tardorských vojsk při obnově síly v meči, za těžké zranění, které utrpěl od duchů na hradišti Grathos získal panství Jižní Brenthiliad. Za prolomení hlavní brány hradu Toltariante, získání škeblí z hluboké vody a nalezení jednoho z klíčů Cardarova hrobu na plovoucím ostrově mu král povýšil podkladovou tinkturu erbu ze stříbrné na zlatou. Pan Galdor se rozhodl toto povýšení zatím nevyužívat. Od královské rady obdržel pochvalu za znalost historie a řešení složitých problémů.

Paní Mivít z Iauriantu, paní Thalionu, Ondo, Coronare a Severního Thalbaru, mistr magie, kapitán osobní královské stráže, hledač skrytých pokladů (13+) ††† C

Titul a erb – zlatý blesk na modrém poli získala v roce 1167 za to, že ohnivým bleskem prorazila obranu brány při dobývání hradu Thoronhang. Panství Thalion získala jako nejlepší šermíř prvního královského turnaje. Král Pif z Ceberu jí po své korunovaci přidělil funkci člena osobní královské stráže. Za vítězství ve druhém královském turnaji při cvičení vojsk v Tardoru získala panství Ondo.

Za hrdinství při dobývání sídelního hradu panství Rómen Dór v Dór Dínen získala v roce 1168 do erbu kosmé stříbrné břevno. Za těžké zranění při boji s kostlivci a za nalezení posvátného kamene Valegond v Iurbarské hrobce jí byl do levé horní poloviny erbu přidán stříbrný kámen na červeném poli, pravou dolní polovinu vyplňuje zlatý blesk na modrém poli.
V roce 1169 se zúčastnila úspěšného vojenského tažení na pomoc Cardolanu při obraně jeho jižní hranice. Na skalním ostrohu v údolí Nan curupauredhel nalezla kouzelný Eresundar. V roce 1171 se zúčastnila jednání kruhu rytířů. O rok později prokázala odvahu v boji o hrad Hangond, kde vedla útok na prvním nádvoří a byla za to povýšena do funkce kapitána osobní královské stráže.
Za obtížné hledání tajného slova Latiomiru v živlu vody jí král v roce 1173 povolil užívat k erbu přilbici s klenotem levé černé ruky. Za těžké zranění, které utrpěla na hradě Eregond jí bylo přiznáno dědičné právo. Za vítězství v královském turnaji jeden a půl ručním mečem získala kouzelný prsten se třemi červenými kameny z pokladu krále Cardolanu. V roce 1174 nalezla ve skalní štěrbině lahvičku živé vody a mečem zabila velkou pavoučici.
V roce 1175 dostala pochvalu od krále, za hrdinství při bojích a za podíl na nalezení tří rytířů ztracených v Dór Dínen. Tažení proti Lifterovi v roce 1177 se nezúčastnila.
Za hrdinství při dobývání hradu mága Renara v roce 1179 a za nalezení dvou klíčů od truhlice s magickými nápoji získala panství Coronare. Za vyrobení velmi účinných ohnivých střel pro boj s kostlivci jí byl klenot erbu povýšen na levou černou ruku svírající rudou kouli. V témže roce se umístila na druhém místě ve velkém královském turnaji a získala skleněný pohár.
V roce 1181 slanila k archivu svatyně Valar, odlila černou svíci a lstí získala hvězdy Valerin na hradě Carnevaite a byla za to jmenována hledačem skrytých pokladů s povinností zmapovat je na území Tardoru a Dór Dínen. Za to, že dobrovolně vstoupila do záhrobí, získala tam perlu smrti a osvobodila pana Ossida z náručí krásné valkýry, získala panství Severní Thalbar.

Pan Orias z Altabaru, pán Medvědí, Eredainy, Severního Romen Dór a Severního Roimundu, mistr magie,(strážce Anna Astaldonu), strážce černé svíce ze svatyně valar, královský diplomat a vypravěč pohádek (12+++) †††† C

Titul a erb – zlatou bránu na černém poli získal v roce 1167 za těžké zranění, které utrpěl při dobývání brány hradu Thoronhang. Na sněmu mágů byl zvolen velmistrem cechu, tuto funkci později předal panu Mellonovi. Král jej po své korunovaci ustanovil strážcem artefaktu Anna Astaldon. Za nalezení Arnorských perel, trpasličího dolu a Dordajského listu a za nabrání vody z dračích močálů v Cuthalionu obržel roku 1168 panství Medvědí s vesnicí a bylo mu odpuštěno, že vhodil do ohně pečeť s klíčem od truhličky nalezené na Iaurbaru v Dór Dínen. Za hrdinství v bojí s kostlivci a rozluštění zaklínadla dostal panství Eredaina s hradem a vesnicí. V roce 1168 se také oženil s paní Gudrun z Landaldy.

V roce 1169 se zúčastnil úspěšného vojenského tažení na pomoc Cardolanu při obraně jeho jižní hranice. Na rozkaz krále koordinoval útok na hrad Fuinbar a s učedníkem Welliarem rozluštil šifrovaný svitek z fuinbarského archivu.
Za to, že v roce 1171 vedl přípravy výroby dračího šípu mu byl do pravé poloviny erbu přidán zlatý svitek na modrém poli, levá polovina erbu zůstala nezměněna. Byl také králem pochválen za to, že s panem Welliarem vedli útok na spodní bránu Faskalonu.
V roce 1173 se vyznamenal při hledání tajných slov Latiomiru a sestavování tras a byl proto ustanoven zástupcem království při diplomatických jednáních. V hluboké podzemní chodbě získal mocnou magickou hůl. V roce 1174 se zúčastnil hledání živé vody a vymyslel šifrovací nástroj.
V roce 1175 získal za hrdinství při obraně hradu Faskalon a zejména za velký přínos ke zdárnému průběhu výpravy dědičné právo a titul královského vypravěče pohádek. V roce 1176 se zúčastnil převzetí zásilky pro arthedainského krále Celepharna a vyhnání lapků z hradu Ringost.
Za činy a skutky vykonané pro království během vojenského tažení proti Lifterovi v roce 1177 mu bylo Králem Pifem přidáno panství Severní Romen Dór v Dór Dínen a udělen klenot erbu v podobě mágovského klobouku.
Za hrdinství při tažení v roce 1179, za cestovatelské poznatky z mládí, za nalezení magické truhlice na vrchu Pechte a za dvě těžká zranění, která utrpěl v boji s kostlivcem při hledání Atoli a v bitvě s nemrtvými na Mohylovém vršku získal panství Severní Roimund s hradem a vesnicí v Dór Dínen a klenot erbu mu byl povýšen na zlatou hořící svíci. V roce 1180 přispěl k nalezení půlnočního žezla, přitom se vyznamenal odvážným útokem na zmije u studny hradu Rammirath.
V roci 1181 utrpěl kouzlem smrti na hradišti Grathos při bitvě s duchy a jejich sluhy těžké zranění a jen vzácná živá voda jej uchránila od jisté smtri, za to byl jmenován strážcem černé svíce ze svatyně Valar, za skvělé zeměpisné znalosti a přesné seslání kouzla smrti byl králem vyslán na studijní stáž do Cardolanu aby prohloubil své magické schopnosti.

Paní Maisi z Brtníku, paní Formenturu, Ramsarnu, Orod Tambe a Jižního Roimundu, mistr zvěd, alastar hraničář, vrchní královský písař, královský historik (*10++) (6+) †††† AC

Titul a erb – kosmé zlaté lano na černém podkladě získala v roce 1167 za nalezení části artefaktu, ukryté v hlubokých sklepeních hradu Milgond. Král jí udělil výsadu používat královský kočár.

Za nalezení iaurbarského archivu a zničených perlorodek na Tar Iseru jí bylo roku 1168 přidáno panství Formentur s hradem a vesnicí. Za těžké zranění při boji s kostlivci a nalezení zlomeného meče s jménem dávno zapomenutého pána jí byl při tažení v Dór Dínen do erbu přidán šikmý stříbrný zlomený meč. V roce 1169 se zúčastnila úspěšného vojenského tažení na pomoc Cardolanu při obraně jeho jižní hranice.
Za usilovné bádání v historii a sepsání obsáhlého svazku naučného jí král na vojenském tažení proti čaroději Umarthovi roku 1171 přidělil panství Ramsarn s vesnicí. Za velké zásluhy při objevování tajných slov Latiomiru dostala o dva roky později pochvalu od krále a bylo jí povoleno svobodně provozovat živnost papírnickou a písemnictví. Za těžké zranění, které utrpěla na hradě Eregond jí bylo přiznáno dědičné právo. Na vrcholu vysoké hory získala magický artefakt, který odhaluje přítomnost nemrtvých. V roce 1174 se zúčastnila hledání živé vody a s paní Mivít zabila velkou pavoučici.
Na tažení do Dór Dínen v roce 1175 dorazila na jeho samém závěru, neboť ji důležité povinnosti vázaly jinde. V roce 1176 se zúčastnila převzetí zásilky pro arthedainského krále Celepharna a vyhnání lapků z hradu Ringost.
Za težké zranění, které utrpěla při dobývání hradu Remmirath a další činy a skutky vykonané pro království během vojenského tažení proti Lifterovi v roce 1177, jí Král Pif udělil klenot erbu v podobě zlatého svitku s červenou pečetí. Za vypracování dalšího pokračování Tardorských letopisů byla v roce 1179 jmenována vrchním královským písařem. Za hrdinný boj v magickém kruhu pří získávání Atoli a za to, že velkou měrou přispěla k zdárnému průběhu celého tažení získala panství Jižní Roimund. V roce 1180 se významně zasloužila o zničení magického artefaktu půlnoční žezlo.
V roce 1181 utrpěla těžké zranění na hradišti Grathos při bitvě s duchy a jejich sluhy a získala za to panství Orod Tambe, za systematický přehled historie a přispění ke zdaru tažení byla jmenována královským historikem. Od královské rady obdržela pochvalu za znalost historie a řešení složitých problémů.

Pan Wessi z Hangondu, pán Nandsulu, Jižního a Východního Nín-In-Eilph, mistr zvěd, vykonavatel královského soudu, hlavní královský posel, královský lovčí vlků a žraloků (****4++) †† C

Titul a erb ? černý kosý meč zkřížený s černou šikmou pochodní na stříbrném podkladě získal v roce 1171 za nalezení stříbrné žíly v dolech Kibil-Zaram, nalezení meče se svitkem u vypuštěného rybníka na panství Brtník a za nalezení pavoučí jeskyně. Byl také králem pochválen za to, že s panem Gildorem zničili zákeřného obránce Imbardum. V roce 1172 byl těžce raněn kouzlem při dobývání svého hradu obsazeného lapky. Za prokázané hrdinství obdržel panství a vesnici Nandsul. V roce 1173 se zúčastnil tažení do Dór Dínen, na kterém se vyznamenal přesnou střelbou v bitvách a přispěl k sestavení Latiomiru.

V roce 1175 mu král Pif za činy vykonané pro království v letech 1174 a 5 udělil panství Východní Nín-In-Eilph s vesnicí pod podmínkou, že bude udržovat hrničářskou základnu a prohloubí místní rybníky. Dále ho král jmenoval vykonavatelem královského soudu. V roce 1176 se zúčastnil převzetí zásilky pro arthedainského krále Celepharna a vyhnání lapků z hradu Ringost.
Během tažení proti Lifterovi v roce 1177 se mu podařilo na hradě Remmirath nalézt dvě nejlépe skryté části šifrovacího stroje. Při dobývání hradu čaroděje Liftera se významě podílel na stavbě dobývacího katapultu. Za tyto a další skutky mu Král Pif udělil klenot do erbu v podobě černého vlka s červenou zbrojí.
V roce 1179 mu za činy vykonané pro království královská rada jménem krále přidělila panství Jižní Nín-In-Eilph a jmenovala ho hlavním královským poslem. Byl mu také uložen úkol vybudovat mohylu v místě, kde padl poslední potomek Estelenova rodu. V roce 1180 se zasloužil o nalezení ingrediencí pro zničení půlnočního žezla.
V roce 1181 utrpěl na vnitřních schodech věže Toltariante těžké zranění a do života jej přivedlo až magické oživení, král mu za toto hrdinství udělil dědičné právo. Za nalezení svitku skrytého v šifrovacím stroji a za přežití útrap cest ho navíc jmenoval královským lovčím vlků a žraloků.

Pan Halgar z Annaostu, pán Formenu a Hereia, mistr hraničář, alastar bojovník, královský lovčí (*8++) †† AC

Jako zbrojnoš se v roce 1169 zúčastnil vojenského tažení na pomoc Cardolanu při obraně jeho jižní hranice. Titul a erb – stříbrnou vlčí hlavu na modrém poli získal za udatný boj při dobývání hradu Fuinbar a za zranění, které utrpěl mečem při útoku na jeho horní bránu.

V roce 1171 odvážně slanil orlí stěnu hájenou útočnými dravci a bylo mu za to přiděleno panství Formen s vesnicí. Za hrdinný výstup na hradební zeď Faskalonu a zranění, které přitom utrpěl, získal do erbu černý obojek se zlatými hřeby. Za výborné umístění ve všech disciplinách královského turnaje získal panství Hereia s vesnicí.
V roce 1172 se vyznamenal při dobývání hradu Hangond a obdržel pochvalu od krále. Za obtížné hledání tajného slova Latiomiru v živlu vody mu král v roce 1173 přidělil k erbu přilbici s klenotem pravé černé ruky. Za vítězství v královském turnaji ve střelbě z luku získal kouzelný prsten s temným kamenem, který pochází z pokladu krále Cardolanu. V temných pohřebních kobkách získal magický talisman štěstí. V roce 1174 se zúčastnil výpravy pro živou vodu.
V roce 1175 byl unesen lapky, protože při hlídce porušil nařízení královské rady, přesto však ho král Tardoru za činy vykonané pro království jmenoval správcem knížecího města Minaló a uložil mu povinnost zlepšit úroveň zdejších krčem. V roce 1176 se zúčastnil převzetí zásilky pro arthedainského krále Celepharna a vyhnání lapků z hradu Ringost. Tažení proti Lifterovi v roce 1177 se nezúčastnil.
Za hrdinné skutky, které vykonal při hledání Atoli v roce 1179 mu bylo uděleno dědičné právo. V témže roce zvítězil ve velkém královském turnaji a získal skleněný pohár. V roce 1180 se účastnil části tažení za zničením půlnočního žezla, do bojů však již nezasáhl.
V roce 1181 přispěl k obnově síly v meči a vyznamenal se skolením bílého jelena, za což byl jmenován do funkce královského lovčího.

Pan Glinel z Dainaeredu, mistr bojovník (**6+)

Titul a erb – vodorovně půlený vlnami, v horní polovině stříbrný, v dolní modrý získal v roce 1169 za udatný boj při dobývání hradu Fuinbar, za nalezení svitku při prohledávání tohoto hradu a za vynesení nádobky s ithildinem ze zatopené elfí kovárny pod hradem Urthank. Za vítězství v královském turnaji ve střelbě mu bylo na soustředění vojsk Dór Dínen přiděleno panství Numintur.

V roce 1171 se zúčastnil obrany země před lstivým kouzelníkem Umarthem. Byl králem pochválen za vedení útoku na poslední obranu kouzelníka. V turnaji se umístil na druhém místě v hodu kamenem.V roce 1172 prokázal hrdinství při dobývání hradu Hangond a byl jmenován členem osobní královské stráže.
Za velké zásluhy při hledání tajných slov Latiomiru mu král v roce 1173 přidělil panství Allonde s vesnicí. Za zabití většiny zmijí na hradě Angfalas byla k jeho erbu přidána přilbice s klenotem stříbrné zmije. Za pomoc neznámému rytíři proti přesile nepřátel získal kouzelný roh.
V roce 1175 mu král Pif za činy vykonané pro království v letech 1174 a 5 udělil panství Jižní Faskalon s hradem pod podmínkou, že nechá hrad opravit, zřídí zde trvalou posádku a zajistí bezpečnost Minhiriatské kupecké cesty. Dále ho jmenoval strážcem jižní hranice Dór Dínenského knížectví.
V roce 1176 se vyvázal ze služeb krále, vzdal se svých funkcí a odešel ke svým příbuzným do Lindonu, kde zřejmě dlí dosud. Jeho panství s výjimkou sídelního Dainaeredu byla navrácena pod správu království v roce 1179.

Pan Rolan z Amon Carne, pán Jižního Rómen Dór a Východního Ariadoru, vrchní zbrojíř Dór Dínen, mistr hraničář, správce knížecího města Nidámos (**5) †† C

Titul, panství Amon Carne a erb ? stříbrné váhy na modrém poli mu v roce 1175 udělil král Pif za hrdinské činy v bitvě na pláních a za odvahu, kterou prokázal na schodech smrti při hledání tajemství rytířského řádu Manturi na Medvědí skále. Za rytířské chování, odvahu a přispění ke zdaru celé výpravy získal také panství Jižní Rómen Dór.

V roce 1176 se zúčastnil převzetí zásilky pro arthedainského krále Celepharna a vyhnání lapků z hradu Ringost. Za hrdinské skutky vykonané během tažení proti hanebnému Lifterovi v roce 1177 jej Král Pif pověřil správcovstvím knížecího města Nindámos v Dór Dínen.
V roce 1179 mu za činy vykonané pro království královská rada jménem krále přidělila panství Východní Ariador a jmenovala ho vrchním zbrojířem pro knížectví Dór Dínen. Byl mu také uložen úkol vybudovat mohylu v místě, kde padl poslední potomek Estelenova rodu. V roce 1180 přispěl k nalezení ingrediencí pro zničení půlnočního žezla.
V roce 1181 utrpěl před posledním opevněním svatyně Valar těžké zranění, přispěl k rozluštění tajemství klíčů Cardarova hrobu a odlil stříbrnou hvězdu pro svatyni Valar. Za to mu král udělil do klenotu erbu stříbrnou sedmicípou hvězdu. Za těžké zranění, které utrpěl kouzlem smrti na vrcholu věže Toltariante získal dědičné právo.

Pan Gildor z Vanima Neldoru, pán Eithelu a Lothbaru, mistr zvěd, člen osobní královské stráže, správce královského fraucimoru (8+++) †††

Titul a erb – zlatou kostku na modrém poli – získal v roce 1167 za to, že v bouři objevil na vrcholu vysoké hory spásný přístřešek pro svou družinu. Panství Eithel získal za těžké zranění, které utrpěl při dobývání brány hradu Tarlalmir. Funkci člena osobní královské stráže mu přidělil král Pif z Ceberu po své korunovaci.

Za hrdinství při boji o hrad na panství Rómen Dór získal do erbu stříbrnou bitevní sekeru s černou násadou. Za zranění při boji proti nemrtvým a za nalezení lebky v Iaurbarské kobce dostal panství Lothbar s vesnicí.
V roce 1169 se zúčastnil úspěšného vojenského tažení na pomoc Cardolanu při obraně jeho jižní hranice. Za to, že v roce 1171 významně přispěl k výrobě dračího šípu, mu král udělil dědičné právo. Dále byl králem pochválen za to, že s panem Wessim zničili zákeřného obránce Imbardum.
V roce 1173 utrpěl těžké zranění před třetí palisádou hradu Gorlad, když byl omámen mocným nepřátelským kouzlem a vrhl se na své spolubojovníky. Za to mu král přidělil k erbu přilbici s klenotem 3 černých per. Ve skrýši loupežníků získal sadu drahých paklíčů. V roce 1174 se zúčastnil hledání živé vody. Za obětavost, se kterou přes vlastní zranění plnil v roce 1175 všechny úkoly při hledání ingrediencí na léčivý lektvar, obdržel právo postavit si na svých panstvích další kamenný hrad. Tažení proti Lifterovi v roce 1177 se nezúčastnil.
Za nasazení vlastního života při získávání Atoli v Údolí šílenství mu byla v roce 1179 udělena funkce správce královského fraucimoru. V roce 1181 mu byla za pokus o rozšíření královského fraucimoru a za přispění k obnovení síly v meči prominuta povinná kastrace, která je jinak pro výkon této funkce nutná.

Pan Gláin z Brithoru, pán Lalmiru, Draugwenu a Východního Hísilómé, mistr zvěd, královský herold, vrchní podkoní, správce královského města Toro (7++) † C

Titul a erb – zlatého netopýra na černém podkladě získal v roce 1167 za nalezení části artefaktu v hlubokém podzemním dole na panství Draugor. Titul královského herolda mu přidělil král Pif z Ceberu po své korunovaci. Za vítězství v turnaji při cvičení vojsk v Tardoru mu byl do erbu přidáno stříbrné břevno (původně kosmé, později upraveno na šikmé) vsunuté pod zlatého netopýra.

Za hrdinství při boji s kostlivci v knížectví Dór Dínen dostal v roce 1168 panství Lalmir s vesnicí, za spravení královského kočáru byl králem jmenován vrchním podkoním. V roce 1169 se zúčastnil úspěšného vojenského tažení na pomoc Cardolanu při obraně jeho jižní hranice. Během dobývání hradu Fuinbar byl těžce zraněn šípy ve skalní průrvě. Po jeho zotavení mu bylo na soustředění vojsk Dór Dínen přiděleno panství Draugwen.
V roce 1171 se zúčastnil vojenského tažení proti čaroději Umarthovi, za hrdinství v bojích a opravy královských kočárů byl ustanoven správcem královského města Toro. V roce 1173 obdržel pochvalu od krále za nalezení trpasličího města Naragdům a za prozkoumání studnice moudrosti.
Klenot erbu v podobě stříbrného klíče neseného černými rohy získal v roce 1175 za rozluštění hlavolamu a otevření kobky se zajatými rytíři. V roce 1176 se zúčastnil převzetí zásilky pro arthedainského krále Celepharna a vyhnání lapků z hradu Ringost.
Za nalezení největšího počtu součástek šifrovacího stroje a další činy a skutky vykonané pro království během vojenského tažení proti Lifterovi v roce 1177 mu bylo Králem Pifem uděleno panství Východní Hísilómé v Dór Dínen.
V roce 1179 se vyznamenal při hledání Atoli, hrdinně bránil tábor před útokem Renarova vojska a srdnatě bojoval na Mohylovém vršku, král mu za to udělil dědičné právo.
V roce 1181 nalezl ve starém dole panenské železo a obnovil starou kovárnu na oreturském panství, za to mu král udělil právo postavit na panstvích Lalmir a Draugwen hrady pro své syny.

Paní Gudrun z Landaldy, mistr hraničář (7) †††

Titul a erb – zlaté lano na zeleném podlkadě (původně červeném) získala za odvážné slanění ze skalní věže hradu Milgond při hledání runy. Panství Uinbar získala za hrdinný sestup na dno hluboké studny na Thoronhangu při hledání posledního dílu artefaktu. Královskou radou byla ustanovena hlavním ceremoniářem. Král jí na vlastní žádost změnil barvu podkladu erbu z červené na rodovou zelenou barvu.

Za nalezení hrobky na Iaurbaru v Dór Dínen a utrpění újmy ledovým dechem ducha dostala roku 1168 panství Celeb Aelin s vesnicí. V roce 1168 se také vdala za pana Oriase.
V roce 1169 se zúčastnila úspěšného vojenského tažení na pomoc Cardolanu při obraně jeho jižní hranice. Při dobývání hradu Fuinbar byla těžce raněna mečem. Obětavě zadržela nebezpečného vězně při pokusu o útěk. Na soustředění královských vojsk Dór Dínen 1169 jí za to byla do dolní poloviny štítu přidána černá hradba.
Za to, že v roce 1171 riskovala svůj život pro království a byla těžce raněna magickým impulsem, jí byl do černé hradby v erbu přidán stříbrný znak živlu vzduchu. V roce 1173 utrpěla těžké zranění při pronásledování nepřátel pod hradem Gorlad. Za to jí bylo králem přiznáno dědičné právo. V podzemní kobce získala lék proti slepotě.
V roce 1175 jí král odebral panství Celeb Aelin, protože se podruhé nedostavila na výzvu krále. Také jí byla odňata funkce hlavního královského ceremoniáře, protože ji pro nepřítomnost dlouhodobě nevykonává.
Tažení proti Lifterovi v roce 1177 se zúčastnila jen částečně z důvodu zaneprázdněnosti na Královském dvoře. V roce 1179 nedorazila na jarní jednání kruhu rytířů ani se nezapojila do bojů proti mágu Renarovi. Účastnila se jen závěrečné ceremonie a hostiny a podle práva jí tedy bylo odňato panství Uinbar.

Pan Welliar z Herealdu, pán Vanima Ondor a Mastoru, mistr magie (6++) †††

Titul a erb – vodorovnou stříbrnou střelu na červeném poli získal za těžké zranění šípem, které utrpěl v horní bráně hradu Fuinbar při jeho dobývání v roce 1169 během tažení na pomoc Cardolanu při obraně jeho jižní hranice. Na tomto tažení s mistrem Oriasem rozluštili šifrovaný svitek z fuinbarského archivu. K jeho povýšení do stavu rytířského také napomohlo vítězství v boji dlouhým mečem na královském turnaji v Dór Dínen 1169.

V roce 1171 významně přispěl k vyrobení dračího šípu a získal za to panství Vanima Ondor s vesnicí. V turnaji obsadil první místo v souboji dlouhým mečem. Byl králem pochválen za to, že s panem Oriasem vedli útok na spodní bránu Faskalonu.
V roce 1172 byl těžce raněn kouzlem při dobývání hradu Hangond, za prokázané hrdinství obdržel panství a vesnici Mastor. Za velké zásluhy při objevování tajných slov Latiomiru mu byla v roce 1173 udělena pochvala krále.
V roce 1175 se vyznamenal stopováním lapků a dokonalým maskováním utrpěl však přitom těžké zranění, měl také významný podíl na pátrání po ztracených rytířích. Za to dostal jako klenot erbu černou a stříbrnou kapradinu. V roce 1176 se zúčastnil převzetí zásilky pro arthedainského krále Celepharna a vyhnání lapků z hradu Ringost.
Během vojenského tažení proti Lifterovi v roce 1177 sestavil a sám vedl brilantní řeč před Králi Cardolanu a Arthedainu, které tak přesvědčil o marnosti jejich sporu. Za to a za další významné činy vykonané pro království mu bylo uděleno dědičné právo a panství Severní Hearnon v Dór Dínen.
V roce 1179 nedorazil na jarní jednání kruhu rytířů ani se nezapojil do bojů proti mágu Renarovi. Účastnil se jen závěrečné ceremonie a hostiny. Protože také v roce 1181 dorazil pouze na závěrečnou hostinu, bylo mu králem odebráno panství Severní Hearnon.

Paní Alia z Artarmy, paní Gilaru a Jížního Minethiosu, mistr magie, správce královského lomu u města Iaurthon (6+) †

Titul a erb ? stříbrného hada na červeném podkladě získala v roce 1171 za prohledání bahnitého nitra starého mostu na panství Brtník. Byla králem pochválena za to, že s paní Nifredil zničily jednoho z kostlivců v Imbardum.

V roce 1169 se zúčastnila úspěšného vojenského tažení na pomoc Cardolanu při obraně jeho jižní hranice. Při dobývání hradu byla zasažena kouzlem ochrnutí. Při průzkumu Eresundaru odhalila jeho podstatu.
Za rozluštění tajného písma elfů a objevení jednoho z tajných slov jí v roce 1173 král přidělil panství Gilar s vesnicí. Přispěla také k sestavení tras a ke složení Latiomiru. O rok později, během tažení pro živou vodu do pavoučích slují, jí královská rada za prolomení šifry udělila správcovství královského kamenolomu ve městě Iaurthon a právo vybudovat na panství Gilar kamenný hrad.
V roce 1175 se zúčastnila hledání tří rytířů ztracených v Dór Dínen, byla s dalšímí rytíři zasažena otrávenou dýkou a významě přispěla k vytvoření léčivého lektvaru. Za činy a skutky vykonané pro království během vojenského tažení proti Lifterovi v roce 1177 ji Král Pif udělil panství jižní Minethios v Dór Dínen.
Za hrdinství v boji a těžké zranění, které utrpěla v boji na mohylovém vršku a za přípravu a vedení cesty k nalezení Atoli získala k erbu přilbici s klenotem vodorovné stříbrné kosti. Tažení v roce 1181 se nezúčastnila.

Pan Ingwë z Calen Coranu, pán Severního Gorladu, mistr bojovník, člen královské osobní stráže, vrchní velitel posádky hradu Tirdil (5++) ††† C

Do Tardoru přišel v roce 1176 z Arthedainu, kde byl vojákem v oddílech krále Celepharna. Titul a erb ? stříbrnou krokev na modrém poli získal v roce 1177 za významný podíl na objasnění původu černokněžníka Liftera a za těžké zranění utrpěné při dobývání hradu Remmirath, kde byl jedním z prvních, kdo prolomili hradní bránu. Velkou měrou se podílel stavbě dobývacího stroje, král Pif mu za to udělil právo si postavit na svém panství kamenný hrad.

Za příkladné hrdinství v bojích během tažení proti mágu Renarovi v roce 1179, za těžké zranění kouzlem smrti při bitvě na Mohylovém vršku a za poražení velmistra bojovníků byl ustanoven členem královské osobní stráže a vrchním velitelem posádky královského hradu Tirdil; Současně mu bylo přiděleno panství Severní Gorlad s hradem a uložena povinnost zřídit zde trvalou posádku.
V roce 1181 utrpěl na hlídce pod svatyní valar těžké zranění, za což obdržel od krále dědičné právo. Za nalezení archivu svatyně, kouzlo ochromení, které ho zasáhlo na hradě Eithengond a za dlouhé lovení škeblí v ledové vodě jezera mu král přidělil klenot v podobě stříbrné škeble.

Pan Mablung z Duinu, pán Landgondu a Východního Gorladu, mistr zvěd, alastar hraničář, správce knížecího města Avarth. (5+) †† AC

V roce 1169 se zúčastnil úspěšného vojenského tažení na pomoc Cardolanu při obraně jeho jižní hranice. Titul a erb ? svislé černé kladivo na stříbrném podkladě získal v roce 1171 za to, že riskoval svůj život pro království a za těžké zranění, které přitom utrpěl magickým impulsem. Velkou měrou také přispěl k nalezení staré trpasličí kovárny v Gabil-gundu.
V roce 1173 mu král za velké zásluhy při hledání tajných slov Latiomiru přidělil panství Landgond s vesnicí. V roce 1174 se zúčastnil výpravy pro živou vodu. V roce 1175 mu král za rozluštění uzlového písma a za přispění k odhalení tajemství řádu Manturi povýšil erb na polcený s kladivem obrácených barev. V roce 1176 se zúčastnil převzetí zásilky pro arthedainského krále Celepharna a vyhnání lapků z hradu Ringost. Tažení proti Lifterovi v roce 1177 se nezúčastnil.
Za to, že přispěl k nalezení amuletu králeThorondára, za brilantní střelbu zapálenými šípy a za těžké zranění, které utrpěl kouzlem smrti při dobývání hradu mága Renara v roce 1179, získal panství Západní Gorlad a funkci správce knížecího města Avarth. V roce 1180 přispěl k nalezení půlnočního žezla.
V roce 1181 nalezl dvě zlaté hvězdy Valerin na hradě Eithengond a jeden z klíčů od Cardarova hrobu, za to mu bylo povoleno najmout si písaře na zapisování vizí z kouzelného kamene. Král také vyhověl jeho prosbě a vyměnil mu panství Západní Gorlad za Východní Gorlad.

Paní Lailath z Draugoru, mistr hraničář (5)

Titul a erb – stříbrnou špici na modrém poli získala v roce 1167 za odvážné slanění k runě na strmé skále v panství Landalda. Panství Medvědí získala za hrdinný sestup na dno hluboké studny na Thoronhangu při hledání posledního dílu artefaktu. Panství Lalmir získala za dočasné ochrnutí vlivem mocného kouzla, které na ni seslali obránci při dobývání hradu Tarlalmir. Na vlastní žádost jí král vyměnil její tři panství (Eredaina, Medvědí a Lalmir) za panství Draugor, Orod Tambe a Arbrtník a navíc jí udělil výsadu sedět v přítomnosti krále.

Za odvážné slanění ve skalní průrvě v Dór Dínen a vyzvednutí deníku mága Raisthera jí byl roku 1168 do stříbrné špice v erbu přidán červený provaz s uzlem.
Tauredhilského tažení roku 1169 ani Obrany země před Umarthem v roce 1171 se nezúčastnila. Za to jí bylo panství Arbrtník odňato. Nezúčastnila se ani bitvy o hrad Hangond v roce 1172.
Za hrdinství při boji na hradě Rómen Dór v roce 1173 jí bylo panství Arbrtník navráceno. V temné kobce pod hradem Coronaré získala magickou svíci.
Tažení v roce 1174 a 5 se nezúčastnila a proto jí bylo panství Arbrtník opět odňato.
Tažení proti Lifterovi v roce 1177 se nezúčastnila a proto jí bylo dle zákona odňato i panství Orod Tambe a zpět pod Královskou správu převedeno.
V roce 1179 nedorazila na jarní jednání kruhu rytířů ani se nezapojila do bojů proti mágu Renarovi. Účastnila se jen závěrečné ceremonie a hostiny.

Pan Adalgrim z Iantu, mistr hraničář (5)

Titul a erb – stříbrnou dýku na zeleném poli – získal v roce 1168 za vytažení prastaré dýky z temné studny a za hrdinství při dobývání hradu Rómen Dór v Dór Dínen. Panství Calencoran s vesnicí získal za nalezení truhly v hrobce na Iaurbaru.

V roce 1169 se zúčastnil úspěšného vojenského tažení na pomoc Cardolanu při obraně jeho jižní hranice. Při dobývání hradu Fuinbar byl těžce raněn nepřátelskými šípy. Na soustředění královských vojsk Dór Dínen 1169 se při turnaji umístil na 2. místě v boji dlouhým mečem a na 3. místě v boji s mečem a štítem. Za toto umístění a předchozí zranění obdržel panství Ararien.
Za to, že v roce 1171 šestkráte překonal propast u Orlí stěny a významně přispěl k výrobě dračího šípu, mu bylo do erbu přidáno vodorovné dělení s inverzí, v dolní polovině bude zelená dýka na stříbrném poli, horní polovina zůstane beze změn. Za hrdinný výstup na hradební zeď Faskalonu a magické ochrnutí, které utrpěl, byl jmenován vrchním královským ranhojičem. Král mu také na vlastní žádost změnil podkladovou barvu erbu ze zelené na černou.
V roce 1172 se zúčastnil dobytí obsazeného hradu Hangond. Tažení do Dór Dínen v roce 1173 se nezúčastnil, neboť byl na důležité cestě daleko za hranicemi.
V roce 1175 na vlastní žádost navrátil do královské správy panství Calencoran a Ararien, neboť veškerý čas musí věnovat paní z Iantu.
V roce 1179 mu byla odňata funkce vrchního královského ranhojiče, neboť ji po tři léta nevykonával.

Paní Nifredil z Tarmy, paní Orod Naugh a Oreturu, mistr magie, alastar hraničář (4++) ††† AC

Titul a erb – zlatý svitek na modrém poli – získala v roce 1168 na tažení v Dór Dínen za přeložení rozsáhlého mágova deníku do obecné řeči. Za těžké zranění, které utrpěla při boji s kostlivci a za vyřčení kletby, která uvrhla ducha do hlubin Ardy, získala panství Orod Naugh s hradem a vesnicí.

V roce 1169 se zúčastnila úspěšného vojenského tažení na pomoc Cardolanu při obraně jeho jižní hranice. Na turnaji pořádaném v tomto roce v Dór Dínen se umístila na 3. místě v soubojích s dlouhým mečem.
Za to, že v roce 1171 riskovala svůj život pro království a za těžké zranění, které při tom utrpěla magickým impulsem, dostala černý znak živlu ohně do svitku na erbu. Dále byla králem pochválena za to, že s paní Aliou zničily jednoho z kostlivců v Imbardum.
Za těžké zranění, které utrpěla v roce 1173 při pronásledování nepřátel pod hradem Gorlad, jí bylo přiděleno panství Oretur.
V roce 1174 se zúčastnila výpravy pro živou vodu.
V roce 1175 se zúčastnila tažení do Dór Dínen a obdržela pochvalu za přispění k odhalení tajemství rytířského řádu Manturi. V roce 1176 se zúčastnila převzetí zásilky pro arthedainského krále Celepharna a vyhnání lapků z hradu Ringost. Tažení proti Lifterovi v roce 1177 se nezúčastnila.
V roce 1179 se omluvila z jarního jednání kruhu rytířů ani se nezapojila do bojů proti mágu Renarovi, protože očekává narození potomka. Účastnila se jen závěrečné ceremonie a hostiny. V roce 1180 se zúčastnila části tažení za zničením půlnočního žezla, do bojů však nezasáhla. Na tažení v roce 1181 se z důvodu svého požehnaného stavu účastnila pouze závěrečné hostiny.

Pan Egon z Landbaru, mistr hraničář (3+) †† C

Titul a erb ? šikmý stříbrný palcát na černém poli získal v roce 1173 za těžké zranění, které utrpěl od nemrtvých v bitvě na hradě Eregond v Dór Dínen. Nalezl také jedno z tajnách slov Latiomiru a byl přitom dočasně oslepen kouzlem. V roce 1174 se zúčastnil výpravy pro živou vodu.

V roce 1175 byl těžce raněn při osvobozování pana Halgara a obdržel od krále pochvalu za nalezení truhlice ve které se ukrývalo tajemství řádu Manturi. V roce 1176 se zúčastnil převzetí zásilky pro arthedainského krále Celepharna a vyhnání lapků z hradu Ringost.
V roce 1177 během tažení proti Lifterovi významně pomohl při hledání skryté pracovny mistra Dorlase na hradu Milgond, za což mu Král udělil Dědičné právo. V roce 1179 se zúčastnil jarního jednání kruhu rytířů, ale v době letního konfliktu s mágem Renarem byl na cestě do Haradu. V roce 1180 přispěl k nalezení půlnočního žezla.
Za sezbírání vosku černé svíce ve svatyni Valar a za významný přínos k odhalení Cardarova odkazu mu v roce 1181 udělil král k erbu klenot v podobě stříbrného stromu. Od královské rady obdržel pochvalu za znalost historie a řešení složitých problémů.

Pan Finwë z Arbrtníku, pán Východního Darius, hraničář učedník, elektronický archivář (3+) ††† C

Titul a erb ? vodorovně, hradbou dělený ve spodní třetině černý, v horní části modrý, získal v roce 1177 za to, že se významnou měrou podílel na stavbě dobývacího stroje, který byl nutný k překonání první brány Lifterova doupěte, a při jehož provozu byl těžce zraněn.

Za těžké zranění, které utrpěl v roce 1179 pádem na ostré kůly ve studni při získávání jedné z Atoli, a za hrdinství v bojích získal panství Východní Darius a královskou radou byl pověřen funkcí elektronického archiváře.
V roce 1180 přispěl k nalezení ingrediencí ke zničení půlnočního žezla.
V roce 1181 mu král přidal do horní poloviny erbu zlatou sedmicípou hvězdu za to, že dobrovolně vstoupil do záhrobí, zabil tam duši gorona a přinesl odtud cenné informace. Také významně spolupracoval na lsti, která umožnila získat zlaté hvězdy Valerin z hradu Carnevaite.

Pan Osid z Iaurelinu, pán Východního Minethosu, bojovník tovaryš, strážce tajemství valkýr (3) †††

Titul a erb ? kosé stříbrné bojové kladivo na černém poli, získal za nalezení tří Atoli a těžké zranění, které přitom utrpěl.

V roce 1181 utrpěl těžké zranění při dobývání hradu Toltariante, a až magické oživení jej probralo zpět k životu. Projevoval hrdinství v bojích a podílel se na odlití černé svíce, za což mu král přidělil panství Východní Minethos. Dobrovolně vstoupil do záhrobí a hledal perlu smrti, nechal se však okouzlit krásnou valkýrou a vstoupil do valhaly, ze které ho s velkým štěstím vysvobodila paní Mivít z Iauriantu. Za to mu král udělil funkci strážce tajemství valkýr a uložil povinnost sepsat o podsvětí a nebezpečí valkýr varovný příběh pro výstrahu ostatním rytířům.

Paní Gilwen z Haradturu, paní z Coronu a Arienu, mistr hraničář, hlavní královský ochutnavač (3) †

Titul a erb ? šikmý stříbrný žebřík na černém poli – získala v roce 1167 za to, že jako druhá vstoupila na hrad Thoronhang při jeho dobývání vojsky královské rady. Panství Coron získala za hrdinný sestup na dno hluboké studny na Thoronhangu při hledání posledního dílu artefaktu. Po korunovaci krále Pifa z Ceberu byla ustanovena hlavním královským ochutnavačem.

V roce 1169 se zúčastnila úspěšného vojenského tažení na pomoc Cardolanu při obraně jeho jižní hranice.
V roce 1171 jí bylo přiděleno panství Arien s vesnicí za zranění, které utrpěla pod horním nádvořím při dobývání hradu Faskalon.
V letech 1172 a 1173 se účastnila vojenských tažení na hrad Hangond a do Dór Dínen. Zajišťovala přitom ostrahu vojenských táborů a dohlížela na královský kočár.
V roce 1175 se zúčastnila pouze hostiny na závěr tažení do Dór Dínen, neboť je jinak pověřena výchovou královských potomků.
V roce 1179 se po boku krále zúčastnila jednání kruhu rytířů s Meadrosem z Messacu. Během dalších tažení byla vázána povinnostmi u královského dvora.

Potulní rytíři

Pan Gror (z Himgrothu), mistr bojovník, alastar hraničář (3) ††† A

Titul a erb ? zlaté znamení živlu vody na červeném podkladě – získal v roce 1171 za to, že hrdinně zaútočil na horní nádvoří Faskalonu a při výrobě dračího šípu riskoval svůj život za království a utrpěl při tom těžké zranění magickým impulsem. Zároveň byl za to králem jmenován správcem královského města Ondost.

V roce 1169 se zúčastnil úspěšného vojenského tažení na pomoc Cardolanu při obraně jeho jižní hranice. Při dobývání hradu utrpěl těžké zranění mečem.
V roce 1173 se zúčastnil vojenského tažení do Dór Dínen a přispěl k nalezení tajných slov Latiomiru. Král mu na vlastní žádost změnil podkladovou barvu erbu na modrou.
V roce 1175 projevil velké hrdinství v bitvě na Faskalonu a byl těžce zraněn při dobývání čtvrté brány, za to získal panství Východní Formendor s hradem.
Tažení proti Lifterovi v roce 1177 se nezúčastnil. V roce 1179 byl králem vyslán do města Messac, kde se usadil a hodlá tam zřejmě zůstat natrvalo. Za to, že se potřikrát nedostavil na výzvu krále mu byla odňato panství Východní Formendor a správcovství města Ondost. Za neúčast na tažení v roce 1181 mu král odňal i sídelní panství Himgroth.

Pan Derrek (z Hariantu), bojovník tovaryš (2)

Titul a erb ? dva stříbrné zkřížené klíče na modrém poli získal za to, že objevil tajemství klíčů mága Umartha a našel tak jeho skrýš.

V roce 1172 prokázal hrdinství při dobývání hradu Hangond a byl jmenován členem osobní královské stráže.
V roce 1173 se zúčastnil tažení do Dór Dínen, pro zranění však nemohl zasáhnout do bojů.
Na tažení do Dór Dínen v roce 1175 dorazil na jeho samém závěru neboť byl důležitými záležitostmi vázán jinde.
Tažení proti Lifterovi v roce 1177 se nezúčastnil.
Za neúčast na tažení v roce 1179 mu bylo odňato i sídelní panství Hariant a funkce člena osobní královské stráže.

Pan Alek (z Ararienu), bojovník tovaryš (1+) ††

Titul a erb ? svislé modré pero na stříbrném poli získal v roce 1177 za odvážný výstup k hnízdu Manwëho orlů a za těžká zranění utrpěná na hradu Remmirath a při dobývání Lifterova doupěte. Král Pif mu udělil právo si postavit na svém panství kamenný hrad. Na jaře 1179 se zúčastnil jednání kruhu rytířů s Meadrosem z Messacu, ale do letních bojů s mágem Renarem nezasáhl. V roce 1181 mu král za neúčast na tažení odňal sídelní panství Ararien.

Pan Alat z Celeb Aelin, bojovník tovaryš (1+) †

Titul a erb ? zlatou pavučinu na zeleném poli, získal za nalezení dvou pavoučích znaků, za přivedení pomoci při dobývání ležení lapků a za těžké zranění, které utrpěl, když jako první vpadl do jejich ležení. Za těžké zranění utrpěné v závěru bitvy na mohylovém vršku získal právo postavit si na svém panství kamenný hrad.

Paní Lefali (z Iauraelinu), hraničář tovaryš (1+) †

Titul, panství Iauraelin a erb v podobě zlaté špice na zeleném poli jí král Tardoru udělil v roce 1175 za odvahu, kterou prokázala při náročném výstupu na skalní jehlu při hledání ingrediencí na léčivý lektvar. Při dobývání plošiny hradu Faskalon utrpěla těžké zranění a obdržela za to pochvalu od krále.

Pan Brutar (z Amon Carne), bojovník tovaryš (1)

Titul a erb – zlatého pavouka spouštějícího se po stříbrném laně na černém podkladě – získal za vyzdvižení poslední části artefaktu Anna Astaldon ze dna hradní studny Thoronhangu. Panství Iauraelin získal za vynesení truhly s artefaktem na vysokou nepřístupnou horu při magickém scelení a její snesení zpět. Funkci hlavního archiváře mu po korunovaci přidělil král, navíc mu udělil výsadu volně hovořit v přítomnosti krále (pokud bude používat humor).

Panství Iauraelin mu bylo odebráno za neúčast na královském tažení do Dór Dínen. Od roku 1168 v Tardoru nesídlí, jeho záležitosti na panství Amon Carne řídí najatý správce, a také funkce hlavního archíváře mu byla odňata.

Pan Brocar (z Hangondu), bojovník tovaryš (1)

Titul a erb – tři zlaté kůly na modrém podkladě – získal za vyzdvižení královských insignií ze dna nepřístupné kobky obehnané železnými kůly na hradě Tarlalmir. Za neúčast na vojenském tažení do Dór Dínen mu bylo panství Hangond odebráno. Od roku 1168 v Tardoru nesídlí.

Pan Brock (z Oreturu), bojovník tovaryš (1)

Titul a erb – tři stříbrná břevna na červeném podkladě – získal za střežení královského ležení během bitvy na Tarlalmiru a za dobré umístění ve střelbě při královském turnaji. Za neúčast na vojenském tažení do Dór Dínen mu bylo panství Oretur odebráno. Od roku 1168 v Tardoru nesídlí.