1171 - Dračí Hrozba » Dračí Hrozba

sepsala paní Maisi z Brtníku

?Zpívej, zpívej, nedej se zmást.
Jen Valar vědí, co nás čeká,
snad tě ta cesta trochu leká,
a proto říkám:
zpívej, zpívej, nedej se zmást.?

Stavba ležení

18. Cerveth 1171
3. sluneční věk

Stan ? hned po latríně nejdůležitější stavba v ležení.

Počátkem léta doručili rychlí poslové tardorským pánům listy s královskou pečetí. Královská rada svolávala kruh rytířů do letního Královského ležení na panství Landalda. Předmětem zasedání byly dva body: hlasování o dědičném právu na tardorský trůn, jež by připadlo rodu pana Pifa z Ceberu, a projednání žádosti nějakého pana Umartha. Mne tato pozvánka zastihla v Dór Dínen, kde velmi často přebývám. Nezbylo mi než sbalit potřebné věci jako meč a štít a vyrazit.

V pátek dopoledne se dobrovolníci sjeli k varnsdorfským klubovnám. Tam jsme na Fejkalovic starou vejtřasku naložili stan, stoly, židle a materiál k výstavbě latríny. Následně jsme se sjeli nedaleko Kyjovské přehrady a započali stavbu ležení. Se stanem jsme byli hotovi za tři čtvrtě hodiny. Ne tak s latrínou. Jelikož se její budování zvrhlo ve vysoce tvůrčí činnost, její stloukání zabralo několik hodin. Výroby onoho stolce se ujali Derek s Wessim. S rozpálenými tvářemi přidávali prkénko k prkénku, až bylo dílo hotovo. Ostatní postávali kolem a snažili se přispět dobře míněnými radami, případně latrínu nadšeně zkoušeli.

Odpoledne se rozpršelo. Navzdory dešti jsme vykáceli povolené soušky. Jednu chvíli se z mírného leč vytrvalého poprchávání stal lijavec a pod několika podlážkami ve stanu vznikla nepříjemná bažinka. Skupinka ?dobrovolníků? tak musela v největším dešti vykopat okolo stanu kanálek. Pokračovala též úprava ohniště a výroba laviček. Také byla nainstalována latrína včetně celty, která měla uživatelům zajišťovat patřičné soukromí.
Blížila se již osmá hodina, na kterou byl stanoven oficiální začátek hry. Ale ještě stále se nedostavili všichni účastníci. Naštěstí déšť ustal a bylo možno rozdělat oheň. Bohužel technologie křesání opět selhala (díky nedostatečnému vybavení zvědů včetně paní Nildorwen) a museli zasáhnout mágové. Zahajovací ceremonie se přesunula na devátou, kdy dorazili poslední opozdilci.

Pak šerem zazněla jména rytířů, jejich panství a honosné tituly. Rytíři se postupně řadili před lůzu a zanedlouho již pronášel král slova přivítání. Posléze nám oznámil radostnou novinu, že čeká s paní Gilwen potomka. Na osmou hodinu ranní bylo stanoveno zasedání kruhu rytířů, kdy se měl dostavit pan Umarth se svou žádostí. Královská rada také vysvětlila nové pravidlo týkající se umírání. Kdokoli se octne na prahu smrti po vyčerpání bodů života, hodí si kostkou, která rozhodne jeho osud. Pokud bude takto v bezvědomí poprvé, bude muset hodit dvě a více, aby si život uchránil. V opačném případě jeho postava končí nadobro. Při opětovném vyčerpání životů bude muset hodit již tři a více a tak dále. Kdo získá hodnost alastara jiného cechu, tomu se o jednu úroveň zvětší šance na přežití.

Po ceremonii nastal čas pro zpěv a víno. Král ještě nařídil postavit hlídky, aby dohlédly na vozový park tardorských rytířů. Množství a kvalita kočárů ukazovaly na rostoucí životní úroveň jednotlivých rytířů.