Dopoledne tardorští odpočívali, ošetřovali si rány a prováděli různé hygienické úkony, někteří odvážlivci se dokonce myli v nedalekém rybníce. Kolem půl dvanácté se sešli kolem stolu, aby si připomněli všechny důležité události, znovu přečetli všechny svitky a rozhodli co dál. (Během toho jsme se s panem Mellonem vrátili od krále, cestou jsme na jejím hradě vyzvedli i paní Aliu, která právě přijela z Arthedainu.) Popisy magických obřadů ve svitcích byly velmi komplikované a k jejich pochopení bylo třeba důkladného rozboru. Formou přednášky jej připravil pan Orias a pan Ingwe ji pak prezentoval rytířům. Pro jednoduchost přikládám upravený zápis této přednášky:
ReTardorská universita
Fakulta aplikované magie
přednáška: Pilíře, Atoli a jiný hnus
zpracoval: MgDrc. Orias z Altabaru
přednáší: Ing. We
Jak se to dělá
V rytířích, kteří byli pod vlivem Aeliner zůstal v okamžiku její smrti kousek její duše (kromě pana Glinela, neboť do elfů se duše neotiskne). Aby Renar mohl Aeliner oživit potřebuje její duši celou. Musel proto zkombinovat oživovací rituál a rituál scelení duše. Výsledkem v našem konkrétním případě je, že kolem hlavního obřadního místa (u nás vrchol Hovězí) jsou v krajině čtyři další označované jako pilíře. Kolem každého pilíře je ukryto šest předmětů označovaných jako Atoli. Pilíře kolem hlavního místa i Atoli kolem jednotlivých pilířů jsou umístěny více méně symetricky proti sobě a v obdobných vzdálenostech. Vzdálenosti jsou nastaveny poměrně velké ? hodina až dvě hodiny chůze. Přesnější geometrická měření potvrdila podezření, že vzdálenosti přesně odpovídají 7 tardorským km. Atoli jsou zvláštní předměty symbolizující osobu, z níž má být střípek duše přivolán ke scelení. Jsou vyrobené z něčeho, co onu osobu charakterizuje a je s ní spjato. V našem případě z dvacetičtyř rytířských glejtů odcizených v tardorském archivu. Přenos duší, scelení a vzkříšení probíhá současně a trvá 3 dny. Schránka s duší je po celou dobu přítomna na hlavním obřadním místě a je kryta silovým polem síly 10 (pardon, teď mi to sklouzlo ke StarTreku ? chtěl jsem napsat magickým kruhem). Tělo a mág provádějící obřad musí být přítomni jen na začátku obřadu.
Jak se to dá zrušit
Povede-li se počáteční obřad, je zrušení procesu dost obtížné. Spočívá v přesně současném zničení všech pilířů. K tomu je třeba vyrobit příslušné magické zbraně v podobě hůlky. Zbraní se nejprve musí zničit většina Atoli daného pilíře, což musí být provedeno po dvojicích, opět přesně současně na opačných stranách pilíře. Pokud se nepovede odstranit většinu Atoli je možné pilíř nouzově zničit překřížením všech zbraní v jeho blízkosti, což ovšem vede k explozi a těžkému zranění či smrti všech zúčastněných.
Zbraň
Zbraň je minimálně loket dlouhá, rovná, dřevěná hůlka, opatřená jménem majitele. Magická síla se do ní přesune pomocí obřadu provedeného na příslušném pilíři. V blízkosti pilíře se vyryje do země kruh, po jeho obvodu se položí ploché kameny, vždy jeden za každou Atoli ve směru kde v krajině leží. Do středu kruhu zapíchne každý svou zbraň, aby se však vzájemně nedotýkaly. Vně kruhu se umístí symboly čtyř živlů: hlína, miska s vodou, znamení vzduchu vyryté a svíce, jejímž zapálením nabíjení zbraní započne. Nabíjení trvá 12 hodin, po tu dobu se nesmí kruh porušit ani odstranit živly a zbraní se nesmí nikdo dotknout. Majitelé zbraní musí být na blízku. Pak každý jednotlivě svou zbraň vyjme.
Při zacházení se zbraní platí, že zbraně se nesmí dotknout cizí ruka a také se nesmí dotknout zbraně navzájem.
Zničení Atoli
V blízkosti úkrytu Atoli se do země vyryje kruh s jedním vnějším paprskem směřujícím k pilíři. Osoba ničící Atoli vstoupí do kruhu Atoli v pravé ruce, zbraň v levé a čelem k pilíři v pravý okamžik nad hlavou dotykem zbraně Atoli zničí. Ve stejnou chvíli to musí udělat někdo jiný s Atoli na opačné straně pilíře ? jinak ke zničení nedojde.
Zničení pilíře
Na příslušné kameny v kruhu u pilíře se umístí zničené Atoli ? musí jich být více než polovina. Znovu po obvodu kruhu umístíme symboly živlů. Osoba vykonávající obřad vstoupí do kruhu, jeden konec své zbraně namočí do vody, druhý opálí nad svící, rozboří zbraní hromádku hlíny a smaže znamení vzduchu. Pak ve správný okamžik zlomí nad hlavou zbraň ? tím je pilíř zničen. Ostatní zbraně je nutné následně zlomit také.
Bylo tedy zapotřebí stanovit časy a rozdělit rytíře do čtyř skupin, úkolem každé bude zničení jednoho z pilířů. Protože jsme nevěděli, jak bude hledání a ničení Atoli obtížné a k probuzení Aeliner mělo dojít ve čtvrtek večer k 22. hodině, stanovili jsme čas zničení pilířů na čtvrtek 27. cervethu, 18:00. Tím by mělo být také vypnuto silové pole (teda zrušen magický kruh) chránící skříňku s duší Aeliner. Nejpozději ve 20:00 se proto sejdeme na Hovězím, přemůžeme kostlivé pavouky a zmocníme se skříňky dříve než Renar zjistí, že se mu kouzlo nezdařilo. Aby byl plán úplný a počítal se všemi variantami – pokud se něco opravdu ošklivě zvrtne, pokusíme se před 22:00 emigrovat a uprchnout kočáry někam do Cardolanu. Časování malých obřadů ke zničení Atoli bude v kompetenci každé skupiny podle složitosti úkolů. Poloha pilířů je trochu nepřesná, ale určitě je najdeme, zato poloha některých Atoli je v popisech sotva naznačena a jen valar vědí, zda se je podaří objevit.
Skupiny byly sestaveny a několikrát změněny kvůli předpokládaným úkolům: „My polezeme do studny, potřebujeme hraničáře v úrovni mistra!“ „Tady bude muset někdo opravdu rychle běhat nahoru a dolů, pane Gildorééé!“ U téhle Atoli bude silná obrana, potřebujeme aspoň dva bojovníky!!" „Zvládneš tohle, pane Finwe?“ Nakonec se ustavily následující skupiny:
- Pilíř = Orias, Gildor, Ingwe, Finwe a Formwest
- Pilíř = Mivít, Alat, Duthoron, Maisi a Mablung
- Pilíř = Alia, Osid, Glain a Halgar
- Pilíř = Mellon, Rolan, Wessi a Galdor (tedy organizátoři, bylo hráno jen virtuálně)
Nabíjení zbraní bylo nejlépe zajistit přes noc, abychom neplýtvali drahocenným časem a protože kvapem ubíhalo odpoledne, rozhodli jsme se vyrazit co nejdříve. V ležení vládl chaos, pobíhání, balení batohů, opisování sporných pasáží svitků, příprava na složité úkoly, hledání map, vracení se pro meč či magickou hůl a všeobecné loučení. Kdo ví, zda se opět všichni setkáme.
Naše skupina vyrazila kočárem paní Mivít daleko na jih. Zastavili jsme u cesty pod výrazným hřebenem, jehož vrcholek měl skrývat náš pilíř. Zamkli jsme kočár, zaopatřili koně a vyrazili vzhůru. Cesta nás dovedla na protáhlý, plochý vrchol zarostlý divokou pšenicí s dlouhými osinami. Uprostřed pšenice byl malý lesík. Pilíř mohlo být cokoli, značka na plánu zabírala celý vrcholek a nevěděli jsme, jestli je v terénu vůbec nějak patrný. Jestli tu ale máme strávit noc, tak ten lesík bude nejlepší útočiště. V houstnoucí tmě jsme se začali brodit pšenicí k tmavé siluetě lesa. (Co chvíli jsem čekal výstřel z pušky a palčivou bolest v hrudi, protože kolem pole bylo několik posedů a o střízlivosti zdejších myslivců si nedělám iluze. Snažil jsem se alespoň svítit baterkou, abych případným lovcům naznačil, že nejsme divoká prasata, i když se potmě prodíráme přes pole a funíme. V lesíku se k nám čistě technicky připojil pan Rolan, nyní v roli pozorovatele a „informačního obláčku“.) Lesík byl zarostlý trnitým roštím a nevypadal nijak přívětivě. K našemu překvapení však ukrýval několik hlubokých jam propojených portálovými průchody. Skalní stěny nesly stopy trpasličí práce, i když její účel již nebyl zřejmý. Dnešní podoba viditelně vznikla zařícením nějaké hlubší členité prostory vykopané v silně zvětralých čedičích. Možná sloužila trpaslíkům k drobné těžbě železa nebo jako sídlo. Když jsme uvnitř na jedné stěně objevili vysekaný znak pilíře, věděli jsme, že jsme u cíle. Rychle jsme vybrali dobře bránitelné místo a provedli obřad zahajující nabíjení zbraní. Vhodné hůlky jsme si obstarali již před cestou. Bylo přesně 11 hodin večer. Pak jsme rozdělali oheň a hledali kam rozložit nocleh. Všude se válely balvany a suť, nakonec jsme vybrali proláklý prostor přímo pod znakem, kam jsme nahrnuli spadané listí. Tvarem to připomínalo velkou vanu s křivým dnem, které v noci ohýbalo naše páteře do nepřirozených oblouků. Naštěstí jsme se střídali na hlídce, takže se člověk mohl aspoň protáhnout a vrátit obratle na původní místa. Renar o nás věděl a také znal způsob, jakým můžeme jeho kouzlo zrušit. Předpokládali jsme, že se pokusí nás zastavit a zabránit nám v nabití zbraní. V noci se však nikdo neobjevil.