1168 - Irwinův konec » sobota 5. Urui

Den devátý

Turnaj ? Příprava hostiny ? Svatba ? Žranice

Tento den bude skvělou satisfakcí za prožité útrapy. Čeká nás hostina. Dopoledne jsme dospávali probdělou noc. Královská rada zatím odjela do Tirisu pro proviant. Pak na srub přišli pan Brutar s Bobinou a byli naštvaní, protože je pan Důthoron zapomněl vzít kočárem do Tirisu, a tak museli jet autobusem. V poledne vyštval pan Mellon všechny ze spacáků, aby se připravili na turnaj. Ale moc se nám do toho nechtělo. Byli jsme unavení a naše oči už viděli za ten týden krve dost a dost. A pak někteří z nás nechtěli zbytečně mlátit své bližní. Přesto se několik soubojů odehrálo. Skvělou exhibici ? takzvaný Labutí balet předvedli pan Orias a pan Gildor. Odpoledne se vrátil pan Důthoron s paní Nildorwen z Tirisu a my jsme šli vyložit pokrmy určené k dnešní hostině. Budeme slavit nejen naše vítězství nad Thauruthem, ale především svatbu pana Oriase s paní Gudrun.

Započaly se přípravy k hostině. Uklidili jsme srub, připravili sváteční tabuli a adepti na stav manželský zatím vyplňovali předsvatební dotazníky. Už probíhaly poslední úpravy, když jsme se svátečně oblékli a někteří dokonce vyštrachali kousek čistého oděvu, který si po celý týden schovávali k tomuto účelu. Stáli jsme na verandě a sliny nám tekly proudem. Už aby ta žranice začala. Konečně bylo vše hotovo. Paní Gudrun coby ceremoniářka volala podle vážnosti rytíře dovnitř. Vedle stolů s připravenou hostinou jsme utvořili špalír. Museli jsme se pěkně smáčknout, protože bylo málo místa. Po rytířích přišla Královská rada a nakonec král, vládce Tardoru, pan Pif z Ceberu, nechť mu Valar dopřejí ještě mnoho let na tardorském trůnu. Pak přišly na řadu odměny za statečné činy v podobě nových panství a erbovních dodatků. Král ohodnotil dokonce i Královskou radu. Pana Formwesta jmenoval vrchním královským zbrojířem za jeho skvělé řemeslné umění. Pan Důthoron dostal panství za to, že slanil zpátky do hrobky pro Mellonův zapomenutý plášť. Záhy mu ale král toto panství odebral, neboť doporučil králi nevhodnou zkratku na Iaubar. Pak pan Orias požádal krále o svolení vzít si paní Gudrun. Tak proběhl svatební obřad, který se částečně podobal civilnímu obřadu na městském úřadě a částečně křesťanským oddavkám.

Ceremonie byla ukončena a král dal pokyn, abychom se přesunuli k tabuli. Pak se ujala svých povinností ochutnávačka paní Gilwen. Přistoupila ke králi a naslouchala jeho příkazům:

?Ochutnej toto zelené. Toto červené. Ochutnat ne sníst! Teď ochutnej toto slizké. To stačí.? Takže letos zase nebyla kůžička, ale jenom zelenina.. Těžký je život ochutnávače. Bylo rozlito víno, minerálka, džusy a jiný alkohol a všichni se zakousli lačně do svých porcí kuřat. Kromě zeleniny tvořily přílohy plátky sýrů, salámy a bílý chleba. Na mísách lákaly k ochutnání záviny, opravdové svatební koláčky, slaná buchta, jablka a další. Abychom se trochu pobavili, přečetla nám paní Gilwen vyplněné předmanželské dotazníky. Až na to, že má pan Orias naprosto zkreslené mínění o mírách své choti, dotazníky ukázaly, že se pan Orias s paní Gudrun poměrně dobře navzájem znají. Nechť jim Valar dopřejí dlouhá klidná léta v manželském přístavu a mnoho ratolestí. Ha ha ha – (škodolibý smích).

Pak chtěla Královská rada ukončit hru, ale král si vynutil, že půjde jen o přerušení. Hra byla čistě technicky přerušena a Královská rada nám vyzradila několik zákulisních dějů a příhod. Když jsme snědli, co se do nás vešlo, rozdělali jsme oheň a přesunuli se k němu. Pánové Orias a Mellon se chopili sladkých dřev a tmou zazněly mnohé písně. Tak s písničkou na rtech jsme ukončili svá dobrodružství, v nichž nechyběla krev, napětí ani svatba (prostě správný horor).